Průjem je definován jako změna konzistence stolice na kašovitou až tekutou nebo změna frekvence denního počtu stolic. Často je doprovázen teplotami, zvracením, nechutenstvím a celkovou únavou dítěte. Mluvíme pak o akutní gastroenteritidě /virový nebo bakteriální zánět žaludeční a střevní sliznice/.

Etiologie-Nejčastějším původcem těchto onemocnění jsou tzv. rotaviry, z bakterií poté Campylobacter, Salmonella, E. Coli, méně častá parazity. Za nejzávažnější v dětském věku jsou považovány rotaviry, neboť onemocnění tímto patogenem je velmi často doprovázeno horečkami a zvracením, které vede k ztrátě tekutin - dehydrataci dítěte a následně k nutné hospitalizaci.

Klinický obraz: závisí na typu infekčního původce. Po inkubační době 1 - 7 dnů dochází k vodnatým stolicím s příměsí hlenu či krve, bolestem břicha, teplotám a zvracení. Nemusí však být vždy vyjádřeny všechny příznaky. Teplota nad 40 st, krev ve stolici a bolesti břicha jsou chrakteristické spíše pro bakteriální střevní infekce /salmonela,campylobacter/, pro virový původ svědčí spíše zvracení doprovázené často i jinými přáznaky-rýma, kašel,zahlenění.

Onemocnění vede ke ztrátě tekutin a minerálů-tzv.dehydrataci dítěte.  Dítě je unavené, velmi žíznivé, má oschlé sliznice, chladné končetiny, méně močí, dochází k úbytku na váze, u závažnějších případů je dítě až apatické, špatně pije nebo pití zcela odmítá, má slabý puls, sliznice vyschlé, končetiny studené až promodralé-špatně prokrvené a nemočí.

Kdy je nutno vždy navštívit lékaře: opakované zvracení, objemné stolice více než 8 x denně, pokud dítě odmítá tekutiny, jsou známky dalšího onemocnění u dítěte

Kdy je nutná hospitalizace : závažnější stupně dehydratace -apatie dítěte, opakované zvracení , průjem nereagující na domácí léčbu, dítě odmítá příjem tekutin, málo močí, u malých kojenců nutná hospitalizace dříve vzhledem k možnému rychlejšímu průběhu dehydratace!!!

Vyšetření: Průkaz původce onemocnění není běžně vyžadován,výsledek je k dispozici až s odstupem několika dnů a neovlivní tak léčbu dítěte. Je nutný pouze při těžkém průběhu s dehydratací, u velmi malých dětí ( pod 4 měsíce věku), pokud je průjem s příměsí krve nebo se jedná o onemocnění trvající více než 14 dnů. Odběry krve jsou indikovány u těžších dehydratací.

Léčba:  Nejdůležitějším bodem léčby je dostatečné zavodnění-příjem tekutin,minerálů a vhodná výživa ve formě dobře tolerovaných potravin, které zabrání dalšímu poškození střevní sliznice.

Rehydratace /zavodnění/ : U dětí se při průjmech ztrácí z těla nejen voda, ale i důležité minerály, které je potřeba nahradit.  Zpočátku je možno podávat chlazené slazené nápoje po lžičkách -čaj, minerálku, sladké šťávy, postupně je nutno hradit i ztráty minerálů. K tomu slouží volně prodejné roztoky, které mají zcela přesné složení minerálů- např.Kulíšek. Roztok by měl být podáván také vychlazený, po lžičkách, vhodné hlavně u menších dětí je i zapisovat množství tekutin, které dítě vypilo. Pokud při zavedeném postupu zvracení trvá nebo se celkový stav dítěte nelepší, je nutná hospitalizace a zavodnění pomocí kapací infuze.

Roztok Kulíšek od narození, Kulíšek forte od 4.měsíce věku, Iontia prebio od 3 let věku, Enhydrol sáčky

Sáček se rozpustí ve 250ml vody, vzniklý roztok podáváme zpočátku pomalu po lžičkách samostatně, postupně přidáváme dietní stravu.

Realimentace /výživa/: v rámci diety se používají především živiny, které nezatíží střevo. Pokud je dítě kojeno, kojení nikdy nepřerušujeme, neboť mateřské mléko kromě živin a potřebných tekutin obsahuje i látky přímo ochraňující sliznici střeva. Kojenci krmeni uměle pokračují v podávání stejného mléka, jako před onemocněním, v plné koncentraci ( mléko neředíme!). V rámci příkrmů jsou vhodnější dietní potraviny- rýže, brambory, těstoviny, piškoty, suché pečivo, zeleninové polévky, vařené maso, jablko, banán. Mléčné výrobky /jogurt,tvarohové a smetanové výrobky/ je dobré omezit, protože podrážděná sliznice zažívacího traktu hůře vstřebává mléčný cukr /laktózu/, podobně to platí i pro hodně sladké ovoce a potraviny. U déle trvajících průjmů u malých kojenců jsou na trhu k dispozici i mléka se sníženým obsahem laktózy, které je možno použít
Nutrilon Low Lactose, Beba AL 110 Lactose free

Léky:

níže uvedené léky jsou volně prodejné v lékárně bez receptu a lze je u dětí použít na začátku onemocnění při dodržení dávkování dle příbalového letáku

1/Probiotika: ovlivňují správné osídlení zažívacího traktu a tím omezují přerůstání patogenních mikroorganismů. Používají se buď léčebně u probíhajících potíží nebo i preventivně třeba při cestování, onemocnění ostatních členů rodiny apod. Účinek na zkrácení průjmu byl prokázán především u vyšších dávek kmenů Lactobacillus rhamosus GG, Lactobacillus reuteri a kvasinky Saccharomyces boulardii-tyto jsou obsaženy např. v přípravcích  Biopron forte - od 6 měsíců věku, Enterol aj. Podávají se 1xdenně.

2/Adsorbencia- léky, které se pojí s hlenem střevní sliznice a vážou na sebe toxické látky a samotné viry a bakterie. Jedná se o přípravky Smecta a Tasectan 250mg. Rozpustí se v menším množství tekutiny a podávají se dítěti opět formou vychlazeného nápoje po malém množství. U malých dětí se doporučují 2 sáčky/den,u větších pak 3-4 sáčky /den.

3/střevní desinfekční látky ( Endiaron...) a léky ovlivňující pohyby-činnost střeva (Motilium) nemají být u dětí podávány. Rovněž antibiotika nejsou u naprosté většiny dětí potřebná a indikovaná. Vyjímku tvoří pouze prokázaná nebo alespoň předpokládaná infekce bakteriálního původu ( zvláště Campylobacterová) u kojenců mladších než 3 měsíce, u nedonočených dětí mladších než 1 rok nebo jinak závažně nemocných dětí...

Očkování: k dispozici jsou vakcíny proti závažným rotavirovým infekcím /Rotarix,RotaTeq/.  Podávají se od 6.týdne věku formou roztoku, který dítě vypije /nejedná se tedy o injekci/, jsou bezpečné a zajišťují vysoký stupeň ochrany. Jedná se o očkování nadstandartní, které si plně hradí rodiče, ev.lze využít příspěvků dané pojiš´tovny dítěte. Očkování chrání pouze před infekcí rotaviry, nechrání proti ostatním patogenům